Hlavní inspirací pro tento poštovní dvouplošník byla silueta letounu de Haviland HD.50 v české licenční verzi s řadovým motorem Walter.

  Podobné dvouplošníky různých výrobců tvořily ve dvacátých letech dvacátého století základ nové letecké dopravy. Kromě pošty „par avion“, která byla hlavním placeným nákladem právě vznikajících aerolinek, se používaly tyto dvouplošníky i pro přepravu osob. Před nekrytým kokpitem pilota byla kabina, která kromě pytlů s poštou, mohla pojmout i několik odvážných cestujících. Kabina byla sice krytá, ale rozhodně nijak klimatizovaná, takže cestující běžně fasovali kožich a před letem se nabízel i panák něčeho ostřejšího na kuráž.
  Model je dlouhý 280 mm (11“) s rozpětím 360 mm (14“). Celý letoun se skládá z 246 plechových dílu a z 725 kusů spojovacího materiálu. Vrtule a kola jsou otočná.
  Stavba modelu je středně složitá. Náročná je hlavě stavba úzkého trupu modelu se špatně přístupnými místy. Pro stavbu trupu je také nutné přesně ohnout několik pásků, které tvoří žebra a dávají trupu tvar.
  Na fotografiích je prototypová verze bez finálního zlacení. Pozlaceny by měly být listy vrtule, klapky na křídlech, výfuk, větrný štítek a ostruha.